Digitální legislativa v roce 2026: co se mění a jak se na to připravit v praxi

Rok 2026 představuje důležitý milník v oblasti digitální regulace. Nejde o jednu zásadní změnu, která by se dala vyřešit jednoduchou úpravou dokumentace, ale o souběh několika legislativních kroků, jejichž dopady se začnou výrazně promítat do každodenního fungování firem. Evropská unie tím reaguje na dlouhodobý vývoj digitální ekonomiky, rychlou adopci nových technologií a rostoucí závislost firem na digitálních systémech a datech. To, co bylo v minulých letech často vnímáno jako právní nebo technický detail, se nyní přesouvá přímo do návrhu digitálních produktů, uživatelského rozhraní, interních procesů i odpovědnosti vedení. Regulace se netýká pouze právních oddělení nebo IT specialistů, ale zasahuje napříč celou organizací – od managementu přes produktové týmy až po zákaznickou podporu. Zásadní změnou je také posun od formálního plnění povinností k důrazu na skutečnou funkčnost a transparentnost. Nestačí mít správně napsané podmínky nebo interní směrnice.

Firmy musí doložit, že nová pravidla skutečně aplikují.

Pro řadu organizací to znamená nutnost přehodnotit dosavadní přístup k digitálnímu řízení. Pokud byly legislativní změny řešeny spíše reaktivně, bez jasné strategie a bez propojení s technologickým rozvojem, rok 2026 přináší jasný signál, že tento přístup už nebude dlouhodobě udržitelný. V následujících kapitolách se zaměřujeme na oblasti, které mají na fungování digitálních služeb největší dopad – od e-commerce a práce s daty přes kyberbezpečnost až po využívání umělé inteligence.

Odstoupení od smlouvy na jedno kliknutí

Jednou z nejviditelnějších změn je povinnost umožnit zákazníkům odstoupit od smlouvy online stejně jednoduše, jako ji uzavřeli. Smyslem této úpravy je odstranit dlouhodobý nepoměr mezi snadným nákupem a složitým ukončením smluvního vztahu, který byl běžnou praxí zejména v e-commerce a u digitálních služeb. Zákonodárce tím reaguje na realitu digitálního prostředí, kde je proces nákupu často optimalizován na minimum kroků, zatímco odstoupení je zatíženo administrativou. V roce 2026 se tento přístup mění a klade důraz na skutečnou rovnováhu mezi právy a povinnostmi obou stran.

Tato změna má přímý dopad nejen na právní soulad, ale také na návrh uživatelského rozhraní, integraci interních systémů a fungování zákaznické podpory. Transparentnost a jednoduchost se v této oblasti stávají standardem, nikoli konkurenční výhodou.

Kyberbezpečnost jako odpovědnost celé organizace

Kyberbezpečnost se v roce 2026 posouvá z roviny doporučení do roviny jasně definované odpovědnosti. Nová pravidla dopadají na širší okruh organizací, než tomu bylo v minulosti, a vyžadují systematický přístup k řízení kybernetických rizik. Změna nespočívá pouze v technických opatřeních, ale především v tom, že bezpečnost přestává být výhradně doménou IT oddělení. Kybernetické incidenty mají přímý dopad na chod firmy, dostupnost služeb, důvěru zákazníků i reputaci značky.

Kyberbezpečnost se tím stává součástí strategického řízení firmy. Nejde pouze o ochranu systémů, ale také o zajištění kontinuity provozu, schopnost reagovat na krizové situace a splnění zákonných povinností.

AI Act a regulace využívání umělé inteligence

Regulace umělé inteligence představuje jednu z nejzásadnějších změn v oblasti digitálních technologií za poslední roky. AI Act se netýká pouze firem, které AI systémy vyvíjejí, ale i těch, které je využívají v každodenní praxi – často jako součást běžných nástrojů nebo automatizovaných procesů. Cílem regulace není umělou inteligenci omezovat, ale zajistit její odpovědné a transparentní používání, zejména tam, kde má dopad na rozhodování o lidech, financích nebo přístupu ke službám.

V praxi to znamená nutnost zmapovat, kde je AI využívána, jakým způsobem ovlivňuje rozhodovací procesy a zda její použití spadá do oblastí s vyšší mírou regulace.

Data Act a práce s daty zákazníků

Data Act posiluje práva zákazníků k datům vznikajícím při používání digitálních služeb a mění zavedené zvyklosti zejména v oblasti SaaS, cloudových řešení a datově orientovaných produktů. Zákazník získává silnější postavení vůči poskytovateli služby, a to nejen formálně, ale i technicky. Přenositelnost dat a možnost s nimi dále pracovat se stává klíčovým principem.

Tato změna často odhaluje technické dluhy v oblasti práce s daty a nutí firmy přemýšlet o architektuře svých řešení dlouhodobě a systémově.

Společné dopady napříč oblastmi

Všechny výše uvedené změny mají společný jmenovatel: důraz na transparentnost, odpovědnost a kontrolu nad digitálními procesy. Regulace už necílí pouze na jednotlivé povinnosti, ale na celkový způsob, jakým firmy digitální služby navrhují, provozují a řídí. Pokud u vás dosud platilo, že legislativní požadavky byly řešeny odděleně, reaktivně a bez širší koordinace mezi právní, technickou a provozní částí firmy, je potřeba tento přístup přehodnotit. Od roku 2026 vyžaduje digitální regulace systematický přístup, propojení technického řešení s právními požadavky a jasné rozdělení odpovědností napříč organizací. Firmy se tak musí dívat na své digitální produkty a služby jako na celek, nikoli jako na soubor izolovaných komponent.

Shrnutí

Digitální legislativa v roce 2026 nepředstavuje pouze soubor povinností, které je nutné „splnit“. Je zároveň testem digitální zralosti firem. Ty, které mají přehled o svých systémech, datech a procesech, se změnami projdou relativně plynule. Ty, které se dlouhodobě spoléhají na improvizaci, budou nuceny dohánět ztrátu pod tlakem času. Správně uchopená regulace může být příležitostí ke zpřehlednění procesů, zvýšení bezpečnosti a posílení důvěry zákazníků. V roce 2026 už nepůjde jen o to, zda firma digitální služby nabízí, ale jak je nabízí – transparentně, bezpečně a odpovědně. 

Jde vám z toho všeho hlava kolem?

Nechte to na nás, my jsme připraveni.

Kontaktujte nás

Postaráme se o to, aby váš e-shop splňoval vše, co má.